Citát dne

Slabosti velikánů uhodnou malí lidé, jako děti uhodnou slabosti učitelů.

Jean Paul

Základní škola, Praha 2, Vratislavova 13 tel: +420 222 523 392 mobil: +420 731 287 833 fax: +420 224 262 142 e-mail: info@vratislavova.cz webmaster: Václav Nádvorník grafika webu:Ivan Laštůvka

Práce žáků školy

Práce žáků školy

Začal rok hada

Datum: 20.02  Zadal: Autor příspěvku: Pavel Martinovský   Kategorie: Práce žáků školy   Vymaž   Oprav   Vytiskni

Se začátkem roku hada proběhl ve škole malý projekt věnovaný hadům. Deváťáci buď předvedli své prezentace, nebo psali slohové práce:

Hadí útok
Je mokro. Studená zem krásně chladí moje tělo. Mé zelené oči svítí zpoza listů a vyčkávají až uvidí svou kořist. Jazykem ochutnávám vlhký, studený vzduch, který fouká kolem mě. Perfektní počasí pro někoho, jako jsem já. Už mi stačí jenom počkat na svou kořist a den můžu zakončit s dobrým pocitem.
Listí proti mně se pohnulo! Ta chvíle je tady! Z větší hromady listí vylezla malá myška žvýkající nějaký kus ořechu. S vražedným zasyčením můj jazyk ochutnal vánek, který s sebou myška přinesla. Lahodná to chuť! Mé tělo se připravilo k útoku. Svítící oči zaměřily svůj cíl. Myš vůbec netuší, že na ni v křoví čeká zelená smrt. Cítím, jak mi vlhká zem dodává sílu. Jsem připraven ke skoku. Mé čekání je u konce. U konce konců malé, ubohé myšky.
Mé tělo se obrovskou silou vymrštilo do vzduchu. Poslední, co jsem viděl, byly ustrašené oči myšky, která se dnes stala mou večeří.
Teď si zalezu zpět do své skrýše a s plným žaludkem zavřu své zelené oči, které přináší akorát smrt.
Kateřina P.

Z hadího deníčku

Leden: Chrupu pod kameny.

Únor: Chrupu pod kameny stočený do klubíčka.

Březen: Chrupu pod kameny stočený do klubíčka zahrabaný v listí.

Duben: Ach jo, svatý Jiří je už tady, nejvyšší čas vstávat.

Květen: Honem svlíknout kůži, do půl hodiny bych to mohl zvládnout. Nový šat si beru dvakrát do roka, ale nedělám to moc rád. Je mi to nepříjemný, než se celý převlíknu, tak špatně vidím a jsem z toho dost podrážděnej – tak bacha, abyste mě nepotkali.

Červen: vyrážím na námluvy. Hadic je všude kolem dost a já jsem teď velkej fešák – v tý nový kůži, takže je o mě rvačka. Nemám problém mít i více hadic najednou...

Červenec: Najít vhodné vlhké a přeci teplé místo pro snůšku vajec je její starost. já se o to vůbec nestarám. a taky o dětičky – ty jsem vlastně nikdy neviděl.

Srpen: Poflakuju se kolem vody, tu miluju, skvěle totiž plavu. Občas si slupnu menší rybku nebo žabku. Jo, pulci – to je delikatesa. Na ty ovšem je teď pozdě, škoda.

Září: Abyste si nemysleli, že je hadí život nějakej veget – tak to teda není. Občas se na nás taky někdo vytahuje – nějaký dravec, nebo ježci, ale my jim to vždycky nandáme. Vylučujeme totiž děsně páchnoucí tekutinu – ta platí hlavně na ježky. No a na ty ptáky máme taky trik. Předstíráme, že jsme mrtví. A kdo by chtěl takové jídlo?

Říjen: Cítím, že se blíží podzim. Musím se trochu zaforotit jídlem a taky se ještě jednou převlíknout. Ach jo... Ale pak už si najdu nějaké klidné místo a nazdar zase na jaře.

Listopad: Lidi tomu říkaj hibernace, ale my hadi víme, že prostě spíme a nabíráme sílu na další rok.

Prosinec: Všude sněží, mrzne, fuj! Ale já chrupu...
Laura B.

Počet příspěvků: